Zubair

Ti domorodci

Všichni jsme domorodci. Tělo nám dala příroda, vymyšlení a hotoví jsme už nazí, všichni máme střed v pupíku a viditelné i neviditelné letokruhy. Pudově se dotváříme, abychom se vymezili nebo připodobnili ostatním lidem. Ti domorodci stojí před námi jako umělecké objekty k obhlížení, stabilní a tyčící se jako totemy. Drobnomalba v nich potom ale odkrývá křehkou podobu různých postav. Zachycuje chvíli, kdy v sobě člověk objevuje umělce a pohybuje se na území mezi pralesem a civilizací, mezi přírodními zákony a lidskými ambicemi. Ti domorodci stojí před námi, na chvíli se zastavili a pozorují oko fotoaparátu, který je snímá a kterým na  ně míříme, my diváci a cestovatelé po krásách. Některý z domorodců není delikátně okrášlený ženskou rukou, ale barbarskými barvami. Stojí před námi a dívá se na nás stejně jako my na něj.
Mgr. Marie Míčová, kurátorka sbírky hraček UPM